NOTTURNO.

Louis Křikava

NOTTURNO.
Co jest jen tomu v loži Vašem spáči? Tak bledou jest tvář jeho servaná! Kol Vašich zdí se chorý sen můj vláčí, žádostiv zřít Vás, nemilovaná! A jeví tomu, jenž Vás líbat musí, večery ony krás tak krvavých, jež neupřímný lítosti pláč dusí vzpomínek tíhou těžko prchavých! A ve chvíli, kdy s vášní Vám jen vlastní jej v náruč rvát byste se nahnula, pak šelest listí zazní v sluch Vám, šťastní, jak moje krev naň kanula. Noc jako tenkrát... Je mi skoro k pláči. Což nit mé touhy není přervaná? Kol Tvojich zdí se chorý sen můj vláčí, po Tobě šíle, nemilovaná! 38