LÍTOST.

Louis Křikava

LÍTOST.
Když milovali jsme se tehda spolu, můj sne rozkošný v modrých sukénkách, vždy k Poesie jsem Tě vodil stolu, zde ku znělce, tam k romanci jsem sáh’, začátek epa předkládal Ti skvělý i ragoût z novely jsem na stůl klad’. Tys chutnala, co upravil druh smělý. Ó hodů lukullských a jejich vnad! A říkalas: „Až jednou čísti budu, jsouc z lásky k Tobě dosud svobodna, Tvé jméno, jaká útěcha v mém trudu! Ó miláčku! Jsem Tebe nehodna!“ Vlak odnes’ Tě kams... Mně tajen pobyt. Ze zoufalství jsem Praze v náruč pad’... A za to, že jsem si jí troufal dobyt, mě mučila a dala trpět hlad. I roztříštil jsem v zoufalé kdys ráno stůl Poesie své tak nádherný, 11 mé umění mnou bylo rozšlapáno a klna všemu šel jsem do herny... Teď střepy sbírám, jež se doma válí. Jsa vlečen vášní nejsem svoboden... Sukénky modré v mlhavé tam dáli! Teď cítím já, jak Vás jsem nehoden... 12
Básně v knize V nocích bezhvězdných:
  1. PŘÍMĚŘÍ.
  2. LÍTOST.
  3. ROZBITÁ VÁSA.
  4. HOUSLE V LESE.
  5. VYPRAHLÁ DUŠE.
  6. POŽÁR DUŠE.
  7. NOVÝ ŽIVOT.
  8. MDLOBA.
  9. DAV BLEDÝCH.
  10. UTONULÉ SLUNCE.
  11. TYS VYHNULA SE...
  12. PROČ V DÁLI NESVÍTÁ?
  13. NOTTURNO.
  14. SMRT ILLUSÍ.
  15. STESK LESA.
  16. ZOUFALSTVÍ.
  17. PUSŤ VLÁDY OTĚŽE...
  18. ČERVÁNKY MIZÍ.
  19. SMRŤ VE ZVONICI.
  20. FANTOMY.
  21. V KRČMĚ MLÁDÍ.
  22. PYRRHOVA VÍTĚZSTVÍ.
  23. UBOZÍ.
  24. PO SLAVNOSTECH.
  25. NEŠTĚSTÍ.
  26. VÝČITKA.