POŽÁR DUŠE.

Louis Křikava

POŽÁR DUŠE.
Nad duší mou požárů vzlétly stěny, myšlének v zmatku pobíhá tu tlum, svist prudkých vichrů slyšet nad plameny, jež k chmurným nesou oheň nebesům, z hořících hvozdů, jež se s třeskem řítí, příšerných stínů s šumem prchá šik, a v jezerech, v nichž odlesk ohňů svítí, ten děsný obráží se okamžik. „Ach, pomozte! Má duše plamem hoří! Kde svět byl můj, má popel být a rum?!“ Však marno vše... Hlas zniká v ohně moři, závoje jisker letí k nebesům... 16