POLEDNÍ ZVON

Emanuel Lešehrad

POLEDNÍ ZVON
Již polední čas. V řídkém sítí je u rybníka chatu zříti. Zvon s kapličky slet v samet polí, hlas jeho bloudí po okolí. Je červen. Vzduch se vedrem třese. Ni lístek olše nepohne se. A v poledního slunce jase kraj modlí se a usmívá se. 8