NA VYSVĚTLENOU

Emanuel Lešehrad

NA VYSVĚTLENOU
Vyšel jsem před mnoha lety, jinoch s nadšeným srdcem a blouznivou hlavou, tehdy chtěl jsem víc než mohl jsem umět, hledal jsem oporu v učenců knihách. Nenaleznuv však po čem jsem toužil, nedbal jsem oněch pramenů klamných, svěřil se života mocnému proudu, zavrhl cizí vlivy a vzory, neboť jsem poznal, že jedinéjedině život, vlastní můj život je bohatým zřídlem, z kterého mohu čerpati stále nejhojněji a nejpůvodněji, v kterém je skryta odpověď na vše, po čem můj duch se tázal a lačněl, které mi skýtá posilu, víru k další tvorbě, jež čekala na mne jako milenka s náručí sladkou. Tehdy jsem našel vlastní svou cestu, po níž kráčím osaměle a hrdě, nepotřebuji nikoho následovati (nedbám, co závistní hlupáci žvaní s papouščí moudrostí o mně) nestarám se též o chválu, hanu, spokojen tím, čím mne učinil život, 28 v souladu s vesmírem, v souladu s lidmi, pracuji o svém básnickém díle, niterném životopise, v kterém se obráží svět, jak jsem ho prožil. 29