OBLÁZEK NA CESTĚ

Emanuel Lešehrad

OBLÁZEK NA CESTĚ
V duchu jsem bájil si sluneční sady, zatoulal jsem se v měsíční říš, hledal jsem prameny poznání všady, prožíval pouště záludnou tiš. Lačněl jsem po ženách z ohně a ledu, přál si mít květy zářících hvězd, zvídavě vnikal jsem do země středu, v bezmezný vesmír chtěl jsem se vznést. Konečně vše to jsem po letech shledal v nevzhledném oblázku všednosti cest. 34