ZIMNÍ FANTASIE

Emanuel Lešehrad

ZIMNÍ FANTASIE
Sníh vysypal se z nebe; zem zkřehlá, kterou zebe, se choulí v kožich bílý, a vítr, neposeda, se s lože svého zvedá a na klouzačku pílí. Mdlý měsíc neduživý se skývou mraku živí a podobá se bledé a vážné tváři ženy, jež máchá vetché pleny v mhy řece stříbrošedé. Kraj na kře přítmí pluje, mráz na sklech květy snuje, když ulicemi kráčí; však doma kamna hřejí, báj dětem vyprávějí o zimním obru-spáči. 24