SVĚTE

Emanuel Lešehrad

SVĚTE
To nebyl sen, to nebyl klamný, lichý sen, když uzřel jsem tě v mládí roztoužen, jak milenec šel milence své vstříc a zpíval jen. Můj světe, silný, mocný světe můj, já v tobě jako poutník našel jsem svou sílu, odvahu a schopnost tvořivou, mne okouzlil jsi hloubkou, výšinou, jsi, světe, láskou mou! Můj světe, milovaný světe můj, proč krásou tvou i hrůzou opojen bych přál si jednou znovu v tobě žít, zas bolestmi a slastmi tvými jít, proč chtěl bych třeba za tisíce let tě opět navštívit? Můj světe, nesmrtelný světe můj, to proto, že jsi věčnou láskou mou, že dals mi poznat Země tajemství a ukázal mi cestu vesmírnou, že učinils mne tím, čím vlastně jsem, tvým, drahý světe, básníkem! 41