JITŘNÍ MOTÝL

Emanuel Lešehrad

JITŘNÍ MOTÝL
Noc, jež se na obzoru chmurně tměla jak obří kukla z doby prasvěta, v níž tajuplná bytost zakleta, se náhle jako bleskem rozevřela. Tu obzor vzplál jak sopka dštící jasy, jež z otevřené kukly prýštíce se roztékaly v světel tisíce, až vynořil se motýl bájné krásy. Jak ryzí zlato byla jeho hlava, měl křídla ohromná a usměvavá, jež chystala se k letu do nebes. Pak rozpjal luzná křídla v zářné pýše, by jako nadpozemský přelud tiše se nad zemí a vodou zvolna vznes. 11