KARLŮV MOST

Emanuel Lešehrad

KARLŮV MOST
Od dávných dob tak již směle přes řeku pne se, která se valí a valí jako proud času obrazy minulých dějů odnášející lačně a nepřetržitě do moře věčna. Pod koly vozů a kroky chodců zní dlažba, stejně jak před staletími také i dneska, jako by tepna to bila velkého srdce, které se vzrušením šíří, pracuje mocně. Pamětník bouřlivých časů, bojů i různic zůstal vždy nestranně klidný, kamenný mudrc, sloužící účelu svému věrně a vážně obr, jejž staletí sytí života ruchem. Po obou březích jej střeží vysoké věže, těmi se rozhlíží obr po celé Praze, kterou zřel z počátků malých vyrůstat v město s tisíci věžemi, chrámy, paláci, sady, se kterou prožíval časy dobré i kruté, pro niž je mostem, jenž vedl od českých králů – přes propast cizího panství nad naší vlastí – k dnešnímu československému státu. 44