RUTH ST. DENIS

RUTH ST. DENIS
KOBŘIN TANEC
Podepřen v lóži, k jevišti zřím, zpíjím se zjevem zářícím, jiskřícím jevem tančícím..tančícím... Tančí tam žena úchvatný rej, mámivý, ladný, kouzelný rej, houpá se jako lotosu květ, který se v proudu zvuků zdá chvět, roztoužen chvíli, umdlený hned. Přivírám oči, zavírám, sním. St. Denis nezřím již, nevidím. – *
V modravém stanu měsíčním vířící snědou Indku zřím, má něhu snů mých, touhy vznět, vznáší se k zpěvům dávných let, cizích již, matných, neznámých, vznáší se, tone v rozkoších. A třpyty Luny kolem ní těkají v zbožném nadšení, hladí jí tváře, líbají, závoje kol ní splétají. 29 Tancuje luzně jako sen, jenž s rajských niv byl přikouzlen, když blouzní v mysli člověka pohádka touhy odvěká..odvěká... *
Opět ji vidím, opět zřím: v požáru tančí slunečním; skvělá a smavá, zářící, v démantů květech hýřící, vášní se chvěje, žár v smysly leje, šílené křepčí, horoucí reje, opíjí, dráždí, vábí a svádí, krev mých žil nítí, probouzí mládí, napíná čivy, mozek můj zpíjí, za hudby vilné krouží v snu, míjí..míjí... *
Všechno se hroutí, všechno se kácí, vidina vadne – v temnu se ztrácí, jeviště prostor šíří se, dlouží, zrak jímá závrať, v propast se hrouží: bezmezno, bezmezno, prostorno věčné; nesmírné, nesměrné, snad nekonečné..nekonečné... V parách se kmitá cos, blyští a třpytí, zdá se mi, v dáli že cosi se svítí, větší se, řítí se, bleskem se blíží, 30 z temnot se vyhoupne, v temno se hříží: slavnostní hvězda, och, úžasná, jasná, pohanská bohyně nahá a krásná, vítězně slnící, do běla žhoucí, tančící Venuše, bohyně skvoucí. *
Tančete, bohyně, tančete jen, všechno je obraznost, všechno je sen, láska, bůh, duše, svět, náruče žen, tančete, St. Denis, tančete jen! Pohyby, útvary, pohledů třpyt, všechno chtít omámit, rozkoší zpít, do duše, do srdcí nadšení lít, ve snění tančiti, v tančení snít!..snít!... 31