VEČERNÍ MODLITBA STAROVĚKÉHO HINDA

Emanuel Lešehrad

VEČERNÍ MODLITBA STAROVĚKÉHO HINDA
Bože plavovlasý s lukem bohatýrským, s klínem hromovým, jenž vyšel jsi z dělohy slunce, tobě zažehám srdce zpěv! Nechť milostivě shlížíš na chatu, v níž žiji, a nechť z jitra, kdy červení ptáci vzlétají z roucha vod, laskavě vhlédneš v obydlí mé a zavoláš mne k životu. Na lovu buď mi štítem a zbraň mou veď proti nebezpečenství. Jako zloději vykrádají se hvězdy..hvězdy... Má žena spí a staví v odiv své poklady jako prodavač; nech ji rozkvésti v mé náruči a střež jí, když budu loviti v džungli. Pokrop zemi mlékem a strdí a vdechni mi sílu v zápasech, aby se mi dostalo hojné kořisti. Voď nás k bujným pastvinám, dej blahobyt životu i pokolení našemu, smaž provinění naše, vzdaluj nás nepřátelství a buď přítelem naším. 63 Uděluj nám bohatě z osvícených dlaní, v kterých vážíš zemi a vodstva a oblaž naše těla. Nezahalitelný, ryzí, jako pramen jasný mladoni, jenž řídíš ohvězděný prostor, spánek necloní tvého jantarového pohledu a vláda tvá je žezlem spravedlivého. Bože, větší nad největší horstva země, ty, jenž svrchovaným zrakem vesmír prolétáš, měříš dny poslušnými paprsky svými, rozprostři záštitu svou k ochraně nám a stádům našim a potomkům našim. Dovol nám dobrotivě přiblížiti se na lodi tisícioké a navštiv mysl naši po tobě prahnoucí, jako milující muž svou ženu. 64