ANT. SOVOVI

ANT. SOVOVI za báseň: O příchodu krále.
Můj milý Sovo, „Příchod krále“ se líbil mi i nelíbil – Tvé sloky, rytmus a tak dále, je kdo, kdo by těm ve tvář bil? Však obsah – inu, milý Sovo, upřímné dovolíš mi slovo: Jak staré, tak ty krále nové nekochám zrovna velice, sám víš, jak plodí naši dnové ty korunchtivé jepice, jsem jinde, Sovo, jiná říše, kde docela se jinak dýše, kde nikdo není druhem štípán a nikdo sázen na trůny, kde platí prosté: já pán, ty pán – říš anarchie, komuny, kde vše, co je, a vše, co není, člověku slouží k potěšení. 104 Tam jdem-li někdy sborem k předu, jdem vždycky z vůle svobodné, ten vede dnes, já zítra vedu, jak znalost cesty rozhodne. O potlesk nervou se tam, ceny, o vavřín, blátem zneuctěný, tam hlasy kritik závistivých se sotva echem dostanou, sbor pasquilantů, přátel lstivých zůstane venku před branou, bič máme proti ducha luze a proti ruce drzé tuze. Chci říci jen, proč v básni Tvojí mi obsah zůstal nejasným... Jsem cizím, chladným v onom boji, jenž Vám všem zdá se úžasným. Z tohoto světa říš má není a jiné jest mé zápolení... 105