Věnování.

Berta Mühlsteinová

Věnování.
TOBĚ, jejž jsem znalznala, a přec nedoznala; neb jak moře chová ve svém nitru nespatřených dosud perel, skvostů, tak při každém ponoření v duši Tvoji nové nalezla jsem perle. TOBĚ, jenž’s byl vzešel druhdy mému žití jako pozdrav z tajemného světa, kamž jsem zraky s touhou obracela, jako anděl, který zlo v mých prsou utišil a dobro probuzoval. TOBĚ, jehož čelo žádný laur nestínil, který sám života drahou kráčel’s a jen z růží, co Ti v srdci kvetlykvetly, věnce vil jsi a je lidu dával’s. [1] TOBĚ, k němuž vše co šlechetné v mé duši touhou lne, jejž zrak můj doprovázel tam, kde mysli němá hráz se staví; TOBĚ, jejž jsem hrdě přítelem svým zvala, Tobě jsem ty řádky věnovala. 2
Básně v knize Pohrobky:
  1. Věnování.
  2. Na jaře.
  3. Ptáčkům.
  4. Přání.
  5. Lehká mysl.
  6. Moje láska.
  7. Lidumil.
  8. Po věky věkův.
  9. Ztroskotaná modla.
  10. Proč oči slzely.
  11. Bludná mysl.
  12. Skromná láska.
  13. Tichá mluva.
  14. Píseň.
  15. Podivno!
  16. Sen – den.
  17. Bez zjevné známky.
  18. Smutná hvězda.
  19. Na ssutinách.
  20. Jezero.
  21. Moře.
  22. Jezero a moře.
  23. Pozasvitlo...
  24. Mé písně jarní.
  25. Odpověď.
  26. Těžký sen.
  27. Mé srdce bolem bylo rozerváno.
  28. Nenech se, srdce.
  29. Mráčky.
  30. Hvězdinka.
  31. Zastaveníčko.
  32. V bouři.
  33. Šedivý vlas.
  34. Bez loučení.
  35. Nad Prahou.
  36. Zpomínám...
  37. Lípa na podzim.
  38. Sirotek.
  39. Dívčin stesk.
  40. Vzkříšení.
  41. Fantasie.
  42. Skutečnosť.
  43. Ještě píseň nedozněla.
  44. O dušičkách.
  45. Jenom jednou chtěla bych Tě spatřit!
  46. Ó nespílejte zemi černé.
  47. Žádný náhrobek neznačí místo.