Zpomínám...

Berta Mühlsteinová

Zpomínám...
Zpomínám doby, kde moje oko prvně Tě zřelo; kde Tebe našlo v tom davu lidí, jak drahou perlu v hlubině moře. Zpomínám chvíle, kde Tvoje zraky utkvěly na mých; kde Tvoje ruka dotknouc se mojí v tisknutí jemném mluvila bez slov. Zpomínám doby, kde hlučná hudba kolem nás hrála, kde však jen Tvojí líbezné mluvy lehounké vání znělo mi v duši. 45 Zpomínám chvíle, kde tmavá půlnoc kázala rozchod, kde cizí zraky slídily po nás, a my jen chladné dali si „s bohem“! Zpomínám doby, kde z mého lůžka uprchl spánek, kde v divém reji bouřný zvuk hudby a Tvoje slova táhly mou myslí. Zpomínám chvíle, kde chladné jitro vzalo mně všechno, kde s těžkým srdcem šla jsem od místa, v kterém jsem žila okamžik blaha. 46