VEČER.

Adolf Bohuslav Dostal

VEČER.
V sentimentálním měsíčním přísvitu naklidněneklidně hučí dno Prahy: v stínohru štítů stříbrně zalitu zrak se mi zadíval vlahý. Čarovná noc a šeříky ze zahrad, všecko tak opojně splývá... Proč jen cos v duši stále se slyším ptát: kolik těch nocí mi zbývá? 42