Po rozhodnutí.

Rudolf Pokorný

Po rozhodnutí.
Tak dlouho stálas na rozcestí – tu stezka k slávě a tu k štěstí – – Ty nevíš, co jsem trpěl pro Tě, než rozhodla jsi – o životě... Co říci mám Ti o svém štěstí? Sad plný vonných ratolestí, sněť každá plná ptačích trilků, to srdce mé je za tu chvilku. O, pojď a polož na ně hlavu, v tom srdci máš svou všecku slávu, neb písní, které v něm teď klíčí, skřek havranů víc nepřekřičí! 22