XVIII. Vyčítáš mi, že Ti nepřináším písně,

Rudolf Pokorný

XVIII.
Vyčítáš mi, že Ti nepřináším písně,
Vyčítáš mi, že Ti nepřináším písně,
a já mám jich v srdci jako tráva třísně, a já mám jich v duši jako perel moře, jako hvězd, když nejvíc hoří po obzoře.
Zpívej! – svět se dotkne písně rukou smělou, setře s ní tu rosu poesie skvělou. Perla patří moři, hvězda patří nebi – a což je mi, drahá, slávy zapotřebí? Ale budu zpívat – Tobě budu zpívat! Až má ústa na Tvých budou odpočívat, až nám oko v oku, duše v duši prodlí, budem píseň žít, již svět nám nevymodlí! 49