IV. Hleď, drahé dítě, jak to kolem pučí:

Rudolf Pokorný

IV.
Hleď, drahé dítě, jak to kolem pučí: Hleď, drahé dítě, jak to kolem pučí:
 i skála rosných démantů je plna, a vlny novou jarní píseň zvučí a zvonkem stříbrným je každá vlna. A my si klesli opět do náručí a ptactvo zajásalo v této době – že omlád’ jsem, že svěží jsem a ručí, to děkuji jen Tobě. Hleď, pěnice jak nad hlavou nám krouží, jak stáčejí se v živý, pěkný vínek; ten jaro v duši víc a víc si ouží a kouzlem svým ho mění na barvínek... O, nechť se k modru nesou, nebo hrouží v hloub lesů naše šťastné duše obě, že srdce mé zas pěje, jásá, touží, to děkuji jen Tobě. 30
Básně v knize S procitlým jarem:
  1. Kdo že to klepá s procitlým jarem
  2. Láska a píseň.
  3. Jaro a pěvci.
  4. Po prvém spatření.
  5. Sen.
  6. Sláva ženy.
  7. V pochybách.
  8. Osud hvězdy.
  9. Proč pěti dál...
  10. Vzdech.
  11. Touha.
  12. Prosba.
  13. Jsem zachráněn...
  14. Po rozhodnutí.
  15. O, nyní cítím, jak se píseň zpívá...
  16. Vichr letí krajem...
  17. I. Životem svěžím chví se země –
  18. II. Jak kvetou jahody, jak voní mech!
  19. III. Větýrek teplý z jihu krajem let’
  20. IV. Hleď, drahé dítě, jak to kolem pučí:
  21. V. Na skalách kvete kosatec –
  22. VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše
  23. VII. Ptáš se, proč Tě miluji.
  24. VIII. Ptáš se, jak Tě miluji.
  25. IX. Dvě nejjasnější hvězdy anděl vzal
  26. X. Nevěřil jsem, že v člověku žije
  27. XI. Na jivách jehnědy a na nich pestrý hmyz
  28. XII. Bylo jaro na jabloni –
  29. XIII. Ej, stuha stříbrná se v dálce blýská,
  30. XIV. Zas se míhá mezi stromy,
  31. XV. Co je jaro? zlobím mušku,
  32. XVI. Za motýlíky děti
  33. XVII. Letí čápi, letí z jihu,
  34. XVIII. Vyčítáš mi, že Ti nepřináším písně,
  35. Doktor nad doktory.
  36. Zbožné přání.
  37. Hodný věřitel.
  38. Zlá nemoc.
  39. Těžké břímě!
  40. Účinek pětilístku.
  41. Značné bohatství.
  42. Snadné odpovědi.
  43. I. Zas nové jaro zří mně do světničky –
  44. II. Pán bůh ví, jaký život ve mně svěží –
  45. III. O, zlatá žínko, přiviň se jen úže –
  46. IV. Hod jeden dnes a jeden ples