Jaro a pěvci.

Rudolf Pokorný

Jaro a pěvci.
Kolikrát písní zvučelo mi srdce, kolikrát znova hoře mi je hnětlo, a vždy jsem vypěl je a hlavu zvedl, a odmlčev se, děl zas: budiž světlo! I věřil jsem už skoro v lidské řeči, že mládí z lásky vypěti se musí, že květem jara jest jen všecka láska, že každé srdce v mládí pět jí zkusí. A věřím dosud v jaro lidských srdcí, ba věřím víc: že každý pěvec pravý si jaro v srdci do té smrti střeží, že snění nejde mu – ni z mrtvé hlavy. 10
Básně v knize S procitlým jarem:
  1. Kdo že to klepá s procitlým jarem
  2. Láska a píseň.
  3. Jaro a pěvci.
  4. Po prvém spatření.
  5. Sen.
  6. Sláva ženy.
  7. V pochybách.
  8. Osud hvězdy.
  9. Proč pěti dál...
  10. Vzdech.
  11. Touha.
  12. Prosba.
  13. Jsem zachráněn...
  14. Po rozhodnutí.
  15. O, nyní cítím, jak se píseň zpívá...
  16. Vichr letí krajem...
  17. I. Životem svěžím chví se země –
  18. II. Jak kvetou jahody, jak voní mech!
  19. III. Větýrek teplý z jihu krajem let’
  20. IV. Hleď, drahé dítě, jak to kolem pučí:
  21. V. Na skalách kvete kosatec –
  22. VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše
  23. VII. Ptáš se, proč Tě miluji.
  24. VIII. Ptáš se, jak Tě miluji.
  25. IX. Dvě nejjasnější hvězdy anděl vzal
  26. X. Nevěřil jsem, že v člověku žije
  27. XI. Na jivách jehnědy a na nich pestrý hmyz
  28. XII. Bylo jaro na jabloni –
  29. XIII. Ej, stuha stříbrná se v dálce blýská,
  30. XIV. Zas se míhá mezi stromy,
  31. XV. Co je jaro? zlobím mušku,
  32. XVI. Za motýlíky děti
  33. XVII. Letí čápi, letí z jihu,
  34. XVIII. Vyčítáš mi, že Ti nepřináším písně,
  35. Doktor nad doktory.
  36. Zbožné přání.
  37. Hodný věřitel.
  38. Zlá nemoc.
  39. Těžké břímě!
  40. Účinek pětilístku.
  41. Značné bohatství.
  42. Snadné odpovědi.
  43. I. Zas nové jaro zří mně do světničky –
  44. II. Pán bůh ví, jaký život ve mně svěží –
  45. III. O, zlatá žínko, přiviň se jen úže –
  46. IV. Hod jeden dnes a jeden ples