XVI. Za motýlíky děti

Rudolf Pokorný

XVI.
Za motýlíky děti
Za motýlíky děti
po smavé louce letí, křidélko jarem kvete – o, jen ho nesetřete!
To jaro na křidélku, ten pel je článek celku – vem květ, jenž jarem kyne, a na prsou ti zhyne! Jak že se to však tvoří, že ret na retu hoří, na srdci srdce bije, div prsa nerozbije? V tom okamžiku štěstí dvě srdce počnou kvésti, dvě duše počnou pěti, a – za motýli letí! 46