X. Nevěřil jsem, že v člověku žije

Rudolf Pokorný

X.
Nevěřil jsem, že v člověku žije Nevěřil jsem, že v člověku žije
 nesmrtelná božská poesie, nevěřil jsem v lidskou duši. Když jsi Ty však píseň moji četla, když v Tvých očích tolik zplálo světla a v Tvých líčkách květů hruší; když Tvé ruce zachvěly se blahem, když se octly s písní na rtu drahém, a když vděku očí vřelou s takou láskou přibila jsi na mně: viděl jsem, ach viděl, ne víc v klamě, duši krásnou, duši celou. 36
Básně v knize S procitlým jarem:
  1. Kdo že to klepá s procitlým jarem
  2. Láska a píseň.
  3. Jaro a pěvci.
  4. Po prvém spatření.
  5. Sen.
  6. Sláva ženy.
  7. V pochybách.
  8. Osud hvězdy.
  9. Proč pěti dál...
  10. Vzdech.
  11. Touha.
  12. Prosba.
  13. Jsem zachráněn...
  14. Po rozhodnutí.
  15. O, nyní cítím, jak se píseň zpívá...
  16. Vichr letí krajem...
  17. I. Životem svěžím chví se země –
  18. II. Jak kvetou jahody, jak voní mech!
  19. III. Větýrek teplý z jihu krajem let’
  20. IV. Hleď, drahé dítě, jak to kolem pučí:
  21. V. Na skalách kvete kosatec –
  22. VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše
  23. VII. Ptáš se, proč Tě miluji.
  24. VIII. Ptáš se, jak Tě miluji.
  25. IX. Dvě nejjasnější hvězdy anděl vzal
  26. X. Nevěřil jsem, že v člověku žije
  27. XI. Na jivách jehnědy a na nich pestrý hmyz
  28. XII. Bylo jaro na jabloni –
  29. XIII. Ej, stuha stříbrná se v dálce blýská,
  30. XIV. Zas se míhá mezi stromy,
  31. XV. Co je jaro? zlobím mušku,
  32. XVI. Za motýlíky děti
  33. XVII. Letí čápi, letí z jihu,
  34. XVIII. Vyčítáš mi, že Ti nepřináším písně,
  35. Doktor nad doktory.
  36. Zbožné přání.
  37. Hodný věřitel.
  38. Zlá nemoc.
  39. Těžké břímě!
  40. Účinek pětilístku.
  41. Značné bohatství.
  42. Snadné odpovědi.
  43. I. Zas nové jaro zří mně do světničky –
  44. II. Pán bůh ví, jaký život ve mně svěží –
  45. III. O, zlatá žínko, přiviň se jen úže –
  46. IV. Hod jeden dnes a jeden ples