III. Větýrek teplý z jihu krajem let’

Rudolf Pokorný

III.
Větýrek teplý z jihu krajem let’
Větýrek teplý z jihu krajem let’
a podlísky prokoukly z pod sněhu a zpěvanky vln letí od břehů i laštovky a skřivani tu zpět. O, vítej srdci, sněženko, tvůj květ, o, zvučte již, bystřiny, v jarní hod, hej, pějte, vy skřivani, o závod, já spojím s vámi opojený ret.
I v prsa moje dychnul teplý jih a srdce mé písněmi rozkvetlo a pod slunce jarní si vyletlo poprvé zase od země a knih, že orlík by ho v letu nedostih’. Ach, odkud ta přesladká proměna, že duše má jarem tak vzrušena? To Její obraz v ní se mi teď mih’... 29