SLOKY.

František Serafínský Procházka

SLOKY.
Než prvé květy vykvetou, přilítne Jaro s paletou, modř průsvitnou dá oblaku a stříbro konvalince a pro sbor ptačích zpěváků má nové písně v skřínce. Na našem mlýnském náhoně nadechne růží jabloně, fialek najde v úkrytu procitlých bledé stopy, nejdražší prškou blankytu je v okamžení skropí. Zlatého prachu dá se v let nasypat jivám do jehněd, motýlům duhu z opálů vykouzlí v divu z křídel a cinkotavých křišťálů hrst hodí do všech zřídel. 16 V tom pestrých barev plápolu jsou srdce blíže pospolu, ó, vzdej se, Jaru vítězi! Jen vždycky najde-li je jak fialky své pod mezí a svoje konvalije! (1891)
17