VÝČITKA.

František Serafínský Procházka

VÝČITKA.
Lecčím prosluli jsme chrabří, tělocvik nás v síle zdvih, feudální parkány z habří přeskakujem v jeden mih. Vzpírat známe každou tíži, cepy mávat nad hlavou, kdyby stál jim někdo v blíži, měl by lebku krvavou. Kde se dá jen vyniknouti z prostřednosti řetězu, odtud z olympijských poutí nesem věnce vítězů. Novým vánkům rozumíme, jež k nám linou se všech stran, k novým zorám v touhách zříme, a jim okna dokořán. 75 K rekonstrukcím sebe sama zjemnělý náš spěje cit, v epopej anebo drama lidství své chcem vyhrotit. Už jsme syny věků příštích, dnešku živ jen troglodyt, tvárnou silou klíčí v tříštích starých model nový rit. Oře slunné s bleskným hledem v trysk svých vozů známe hnát, však jen jedno nedovedem: tvrdě, tvrdě, tvrdě stát. 76