Husařka a Milostpán.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Husařka a Milostpán.
Páslo děvče upotůčka Stádo husý, vstíně bučka. Stoje a hlídaje nasvé stádo, Byloby vědělo rádo, Kolik mu těch husý dosta scházý. Počítá. Vtom podstín kněmu vcházý Milostpán té dedinydědiny, Táže se té děviny: Kolik, milé dítě, husý Máš vsvém stádě, jenž tě musý Poslouchat; a jedním časem Kolik hlav ty svojím hlasem Jako kněžna spravuješ. Řekni! tak se zraduješ. Dám ti pásek skřížkem bílým: Stoli jich je, či se mýlím? Milý pane! usmálo se děvče, Spány sem syc málo ještě Mluvila; ale slýchám nasvé uši, Učiti pánů nám že nepřisluší. Pán se odsprostého jakživ nerád učí, Své pak chyby vida, jeho zaně mučí. Hledejte pravdy sám, Nadání já vám dám. 24 Myslíte, že těch husý sto má býti; Vidíte, řeklo, trhaje sy kvítí: Ještě jednou toli, a půl toli, a čtvrt toli, a jedna Býtby jich musylo dosta, a zase sedna, Rylo prstem vtrávě díry. Čítejte, řeklo: a dáte víry, Nalezna pravdu, dívčicy Sprosté, vás učit nechtícý. Pán se snažil a čítal povždycky, Srovnával to mathematycky. Styděl se, že ho děvče prostou dávku Povede jako slona nahedbávku. Šlo mu oto jedno house; Smejšlel, rukou čelo brouse. Dítě počíná se tajně smáti: Povím vám to, nechtějte se báti. Bezjedné sto, to snadno víte, koli; Pravilo sem, že ještě jednou toli Kdybych měla, bylaby dvě stádástáda Celé, vnichž je osm čtvrtí. Jakž se vám to vmozku vrtí! Pište osm třebas na mé záda. Půl toli a čtvrt, to vyznat nemeškejtenemeškejte, Že tři čtvrtky jsou; ty také kosmím dejte. 25 Nyní vyložím vám hádku, Pane pomne napamátku. Jedenáct tří sosmi činíčiní. (To jsou samé čtvrti.) Nyní Pohněte svým mozkem, přeučený pane, Kolikrát vám dosta bezjednoho stane Jedenáct? zdaž ne devětkrát? Můžete nyní shádkou hrát. Devět je čtvrtka stáda méhomého, Celé uhodnete sám. Zkušte! lhalali sem vám, Pásku nechcy slíbeného. Jednou celé a půl a čtvrt a jedno house Činí sto; to není žádná lest. Pán se mrzel a děvče řeklo: nemohouse Namne hněvat; jest jich třidcet šestšest. Již ale pásek můj mi dejte, Víte, kolik husý mám. Zhusařek smíchu nedělejte, Syc vám hanbu udělám; Že ste se, chodě dovysoké školy, Nemohl vyučit předce ani toli, Byste sčítal stádo husýhusý, Až vám děvče pomoct musý. Augustýn Kuča.
26