Lakomý a závistný.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Lakomý a závistný.
Opustivše vlasti, žen y dětí, S závistným šel skoupý; Peroun sními třetí. Když svou cestu zkončili, Já jsem Zevs, dí bůh: a byť ste toho zkusyli, Oč mne prosyt budete, Toho dojdete. Dostane, co bude koli první chtíti, Druhý má to dvojnásobně míti. Nechce závistný být prvním, nalakomce křičí; Lakomý než také prvním být se zpíčí. Závistný, jsa rád, že skoupý toho pykne: Vylup mně, ó Bože! jedno oko, křikne. Stalo se. Y tak, co vtaké zýskat měli době, Stratil jedno závistný a skoupý stratil obě. Jaroslav Puchmír.