Staroušek.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Staroušek.
Poslechněte lidinky, Co vám budu vypravovat: Stařec chtěl se zamilovat Dohezounké dívčinky. Hleďte, hleďte lidinky, Dohezounké dívčinky. Ubohému stařečku Láska nechtěla dát spáti. Přesmoc musyl vesnách hráti, Tisknout pannu ksrdéčku. Hleďte, hleďte ksrdéčku Tisknout pěknou dívečku. Sotva zesna poskočil, Jak páv vyzdvihoval paty, Zlaté nasebe bral šaty, Pentle sobě otočil. Hopsa, hejsa poskočil, Pentle sobě otočil. 39 Sportovými třapečky Jako čamrda se točil; Jak jen naulicy zočil Skotačivé dívečky. Hleďte, házel třapečky, Jak jen viděl dívečky. Kdo ho viděl, každý řek, Že mu holka udělala, Marcypánu jísti dala; Neboť láskou skoro lek. Hleďte, hleďtehleďte, každý řek: Starý blázen láskou lek! Jak chrt chvátal k nevěstě, Hlavou, očma semtam házel, Dnes je holka má, se sázel, Ským se potkal nacestě. Hleďte, když šel knevěstě, Pannu potkal nacestě. Radostí se srdéčko Starouškovi smálo vtěle. Jako mladík mluvil směle: Vítám tě, mé slunéčko! Jak med sladké srdéčko Vítám tebe dívečko! 40 Pročpak jako růžinka Jarní sy se vystrojila? By jak anděl zalíbila Zlatá se mi dušinka. Hleďte, hoši, dívčinka Dnes je jarní růžinka. Viďte, viďte lidičky, Že mám holubičku pěknou? Darmo předmne hoši kleknou. Nedám krásné dívčičky, Věřte, věřte lidičky, Nedám hochům dívčičky. Kdyby přinesl celý svět, Dával zani někdo nebe: Nedám, nedám kupcy tebe, Panno sladká jako med. Nech sy, řeknu: nech sy svět, Rájský kvítek promne vzkvet. Dívečka se zarděla, Tváře pěkné zakrývala; Jakby starce milovala, Studem řícy nechtěla. Hleďte, proč se zarděla, Starcy řícy nechtěla. 41 Kzemi sklopíc očička, Milostně se upejpajíc, Nastarce se usmívajíc, Šátkem hrála dívčička. Hleďte, zamkla očička Potutedlná dívčička. Stařec div se nezfantil, Umilenky poskakoval, Hory doly přisliboval, Hrůza divů narantil. Stařec div se nezfantil, Hrůza skoků narantil. Poď sem, zlatá hrdličko! Poleť ksvému mužíčkovi; Co chceš, klénoty a kovy, Šaty dám ti, hubičko! Poleť, zlatá hrdličko! Buď mou ženkou, růžičko! Jako cukr, jako med, Jako trnky, jako višně, Když se květem líčí pyšně, Má je panna, růže, květ. Hleďte, samý cukr, med, Má je panna, růže, květ. 42 Žádné vsvětě knížátko Nemá jak já pěkné ženky: Docyzyn jdi promilenky, Hledej, kup sy děvčátko; Řekni, řekni knížátko, Mášli jak já děvčátko? Jak sem krásná dívečko Naulicy viděl tebe, Hned mi, jakbych zýskal nebe, Poskočilo srdéčko; Jak sem spatřil slunéčko, Okřálo mi srdéčko. Stařec jako děťátko Udívčičky poskakoval: Hezké sem sy zamiloval Roztomilé děvčátko; Krásné jako poupátko, Čerstvé jako srnčátko. Tys můj milý zlatoušek! Panna sladce promluvila, Ubohého rozškádlila. Hopsa, skočiv staroušek, Hejsa tvůj jsem zlatoušek, Žvatlal jako papoušek. 43 Okolo své perličky Jako had se kolem točil. Nastojte! vzdych, jak smrt zočil, Místo pěkné dívčičky. Hleďte, hleďte lidičky, Pěkné došel dívčičky! V. Nejedlý.