Strýček Aťsisi.

Ladislav Quis

Strýček Aťsisi.
Znáte strýčka Aťsisi? Ne. Nic na tom nevisí, jemu je to jedno! Ať je dobré, nebo ne, sklence hledí ve dno; když v ní rozum utone, nebývá mu bědno. Připij mu, s ním vejskni si: „Aťsi, aťsi, aťsisi!“ ,Mráz je, strýčku.‘ – „Aťsisi!“ – ,Čtyři zmrzli za Lysí‘Lysí.‘ – „Co mi po tom, jářku? Mrtvý mrtev, živý živ, k čemu pro to nářku? Zmrznouť v zimě, to je div leda pro kovářku.“ – [36] ,A, což sám tak abysi –‘ „Aťsi, aťsi, aťsisi!“ ,Velká voda! –‘ „Aťsisi! Či snad slavné komisi na mozek se vrhá?“ – ,Seno z luk Ti bere, běž! –‘ „Bloud jen slovy mrhá. Chceš-li dík, mé volky těš!“ – ,Však i louku trhá!‘ – „Louku? Nač mám zápisy? Aťsi, aťsi, aťsisi!“ ,Soused hoří!‘ – „Aťsisi! Já teď sedím u mísy, haste, koho pálí.“ – ,Běda! Dům Tvůj také chyt’!‘ – „Tak? Nu, shoří, má-li. Však ty staré zdi a kryt pro myši jen stály. Nestarám se o krysy, aťsi shoří, aťsisi!“ ,Okradli Tě!‘ – ,,Aťsisi! Aspoň vše když vzali si, nebude co hlídat.“ – ,Kterak ale dále žít?‘ – 37 „Chceš-li se mnou jídat? Však se budem dobře mít, bídu s nouzí střídat. Jak? Že bychom dali si? Aťsi, aťsi, aťsisi!“ ,Těžce stůněš.‘ – „Aťsisi! Pro mne doktor předpisy nemusí se trudit.“ – ,Ale smrt! O, považ jen!‘ – „Br! ta bude studit; po soudný však za to den nemusím se budit. Když i ten mne nevzkřísí – aťsi, aťsi, aťsisi!“ 38

Básně v knize Písničky: