Šosák.

Ladislav Quis

Šosák.
Hleďme, hleďme, hleďme přec, jak se v městě roztahuje! Hleďme, hleďme, hleďme přec, takovýhle cizinec! Co pak chce tu? Kdo ho zná? Co pak má? – Nic nemá! – Čest by vzácnou měl v tom zříti, chtějí-li se k tomu míti, na něho by pohledli měšťané zde usedlí, kteří mají, neprodají, pole, luka, dům. Jakže? Cože? Aj, aj, aj! Nad nás chce se povýšovat. K smíchu! Že zná cizí kraj od Francouzska po Kytaj! [61] Kdo mu za to něco dá? Nic nedá! Nic nemá! Já jsem také vandrem chodil, prachem se a blátem brodil, za pekařem pekaře obešel až za Lnáře. Po té cestě ujal v městě pole jsem a dům. Třesky, plesky! Ha, ha, ha! Že prý knihy čísti máme. O, ty duše neblahá, k čemu čtení pomáhá? Co má on z knih, ptám se já? Nic nemá, nic nemá! V mladých letech čet’ jsem také mnohé knihy, ach, a jaké! Teď spíš než-li k Bruncviku k pivu sednu, ku cviku. Nač mi čtení? Vždyť mám jmění, pole, luka, dům! Hleďme, hleďme, hleďme přecpřec, jak se v městě roztahuje! Hleďme, hleďme, hleďme přecpřec, takovýhle cizinec! 62 Kdyby umřel, zvon by zněl: „Nic neměl – nic neměl!“ Až kdys – však chci dlouho žíti – mně též budou hrany zníti, všech tu zvonů hlaholy hlásat budou okolí, čím jsem býval, že jsem míval „pole! luka! dům“!dům!“ 63
Básně v knize Písničky:
  1. Kovář.
  2. Poslední noc.
  3. Snění.
  4. Na stráži.
  5. Červená voda.
  6. Ferdinand Březina.
  7. To se ví!
  8. Napij se!
  9. Vory.
  10. Na výminku.
  11. Tchoř.
  12. Sudič.
  13. Strýček Aťsisi.
  14. Starý pytlák.
  15. Špičky.
  16. Facír.
  17. Májová.
  18. Syčák.
  19. Zlatá mládež.
  20. Páter Vyklouz.
  21. Šosák.
  22. Loučení.
  23. Kuželky.
  24. Umíráček.
  25. Vražda.
  26. Bratr z mokré čtvrti.
  27. Ptačí řeč.
  28. O hodinkách.
  29. Co dříve.