ČESKOSLOVENSKÝ KARNEVAL.

ČESKOSLOVENSKÝ KARNEVAL. Tanec kolem začaté stavby.
1. Československý karneval. Náměstí Svobody hudbou hříme. Zadeklamujem si, zařečníme. Praporů Bábel se rozevlál. Prskavek roj se rozehrál. To je bál. To je bál. Kandelábry ostře svítí na hluk, vřavu, masek rej. Karneval se pestře řití, národ žije, žije, žije. Konec běd a miserie. Dosti jídla, peněz, pití, žen však nejvíc. Chceš-li? Chtěj! 2. Z celého světa tlum se vrací, pestří, stěhovaví ptáci. 53 Co už sem snesli světů a změn! Co je tu legend z hrůzy, ran, bojů, lámaných jazyků honosný pych. Stupnice barev vojenských krojů, cítit šum lehkých vín, francouzský smích, italských krčem blažený sen, na rožních sykot kýt beraních. Nepochopitelnost širé Rusi. Obilí zlatého dojem rusý. Nesmírných lesů samoty husté, bahniska houpává, chatrče pusté, mrtvoly na místě obilí v žních. Polských zámečků mlčící idyly, krčmy s židovek krásou, jak se tu vracely boje a křížily – útočných výbojců raçou. 3. Co vše si přinášíte! Znáte, tušíte, víte! Anglie mužnou zřeli jste sílu, svobody občanské světlo s dnem. Američanů rys velký k dílu: neznudíš se, být křesťanem. Ze světel, tragických stínů, ze srbských tragických dnů, z nirvány moslemínů, 54 z belgických květných záhonů, ze země Vlámů a zbožných bekyň, z Albánců lstných a zchytralých Řekyň, ze všech míst, přerytých děly jako pekelným pluhem, v pouštích, kde duše pykat by měly, v náruč druh padnout si s druhem. Ze všech míst nějaké mocné chtění vnáší sem smysl a naučení. 4. Už to není jen vesský karneval, neb městský. Už z něj poznáš burácet celý dobrý i strašný a zlý v cizině zobrazený svět. Jak by si každý kus oderval Země, kde prodlel v slunce žáru, z jejího dechu, ledu, z jejího varu, z hrůz a strádání smysl dožíval. V cizokrajné té ve čtverylce nepoznáš sic, zda potkáš světce, trestance-li neb provinilce, díváš-Ii se to na proklatce, nebo zříš člověka s duší čistou, jež těšila, smířila, anebo pomsty nástroj krutý s rukou, jež chtějíc zabila. 55 5. Všude tam, kde buduje se, z ran se touha k světlu třese. Bouráš-li a stavíš, v řev jitřní ozývá se zpěv. Podezřelé živly spodní shromažďují se den po dni. Co ty chtěl bys tíhu nésti, lovci hmoty protřelí sítě svoje rozstřeli, zisk svůj lovit, rychlé štěstí. A jak masek křepčí řady, ta se shrbenými zády, a ta vztýčená a hrdá, k úplatkům a zlatu tvrdá, – požitkáři všeho druhu přišli též a tančí v kruhu. 6. A jak tu za požitkáři kapsáři kroužili, restauranty hned tonuly v záři, stoly se dloužily, na nich se kupily jak kdysi pokrmů vzácných kouřící se mísy, vosích sluhů se mihaly fraky s lahvemi vín a mísami, 56 s ekvilibristickými pohyby, zraky se ploužili. V hernách zbohatlíci vrhali ve vášní hořící svět tisíce za tisíci, vydřené z krve a běd. 7. Jedni vtipní, druzí hloupí, ti hned, druzí později. Mnozí provincialné určili si výpalné, prostí jsou to zloději. Ale někteří jsou též, světovým kdož hmatem loupí. Jsou, kdož se vším všude kupčí, ctnost a zlato, pravda, lež jsou jim zištné stavby sloupy. Komplikované to, hlubší obchodní a politické duše z doby heroické. Mnozí přišli za cenu zásluh žádat odměnu. 8. Melou mlýny sterých jmen, úřadů, bank, společností, 57 nových možností a ctností republikánský svůj den. A co neumlela práce, podplatnost dá, kombinace. A co den tak umlel zlata v noci k času rannímu, co kdo lehce nabyl, chvátá lehkým gestem hodit v tmu. A jak se půlnoc již blíží, z trochejů k daktylům křepčí to, skoky kříží, z dobra ten přešel k zlům, pod krucifixem kdos opodál klekl si, kál se, z hluboka lkal, ze slabostí si kdos zazoufal... 9. Není času se ohlížet, krutosti nedbat ni pláče. Třeba je stavět a stavět, odstranit falešné hráče. Všechnu tu přítěž kroužící, na paty se ti věsící, bídu tvou dloužící. Křepčí tu všichni, kdož můrami slétli se k světlu a moci. Slétli se synové s otci. Věřící dobří se stvůrami, 58 požitkáři i ti, kdož je nemilují, ale kdož zbohatli z nich a nestoudní slují, křepčí tu kolem telete zlatého, kolem fetiše, hmoty bez duše. Znáte ho. 10. Maškary v kruhu, chytrácká čela, třeba se více než jindy bát. Místy se jádro ještě bělá, hnilobnou slupku jen oloupat. V ministerském tu fraku křepčí, kramářské ceny jenž zpevní a zlepší. Ministerský tu křepčí rada, talmi antibolševíček, vládě smrt blízkou již hádá, šlape jí šmaťhavý na střevíček, křepči tu talmi bolševíčkové, úřední parvenue, poslanečkové, duchaplní lovci karier, zbrklí ševci, zemané selští a lstiví obchodníci, na úspěch počítající národní pěvci, peněžní trhy prorokujíci pionýři, haussy a baissy skuhrající netopýři. 11. Všecky ty slyšet vzkřeky při stavbě nebetyčné, jež potrvá věky, a jež se jednou dotkne hvězd. 59 Slyšíš je štěkat a mňoukat a skučet, podvádět, v stranickou špínu se klást, řetězy chřestit, dobytkem bučet, šílenci šílit a zloději krást. Za pěstí zříš se kasati pěst, nesvobodnou ty tápáš vůlí. Zlatem zda oslnění, prohlédnuli? Nových co hluchých ran, div tě vše neoslepí a neohluší. K světlu než dojdeš a do nových života bran, než svou probiješ národní duši! Ti jen, kdož vytrvají, uzrají. Budovatelé zbudou jen vítězi příště. Ďas si už vyhlíží, v mumraji koho dřív srazit do propadliště. 60