U trati.

Ferdinand Tomek

U trati.
Tichým krajem za šera jako hrozná příšera pod lesnatou, temnou strání, jež se zvolna k trati sklání, zastřen v hustý dýmu mrak s hukotem se žene vlak. Jako saň, již líčí báj, v útulný se řítí kraj, syčí, vine se a točí, rudý plamen sálá z očí, pod obrovským tělesem stená a se chvěje zem. Stojím u trati a zřím, jak se rozprchává dým, a v mé duši náhle vzniká bol, jak zřel bych nešťastníka, příšeře jenž v náruč pad’; mrtvý jeho zrak dí: hlad! 22