Slavný pohřeb.

Ferdinand Tomek

Slavný pohřeb.
Se splavu vlnky se vesele honí, shrbená vrba se nad vodu kloní, stále se v křišťálném zrcadle shlíží, vidí, jak slábne a smrť jak se blíží Přál bych ti, stařenko, aby tvé tělo slavnější smrť nežli družky tvé mělo: Sekyry ostří ať mine tvé šíje, boží ať posel se v čelo ti vryje; pochodní blesky ti zasvitnou rudé, vichřice nad tebou kvíleti bude, pohřební zpěvy ti zahučí hromy, vzdechy a stony tě oželí stromy, těžkými slzami zapláče nebe, houpavé vlnky pak, stařenko, tebe do hrobu ponesou – na moře siné... Můž’-li kdo toužiti po smrti jiné? 27