Prší.

Ferdinand Tomek

Prší.
Z hluboka se ozval hukot hromu – a již všecko s polí chvátá domů Pasáci tu s hlavou obnaženou – aby rostli – krávy s pastvy ženou, dívky, chráněny by vlasy byly, přes hlavu si sukni přehodily. Řídké kapky v hrachovišti šustí, ale brzy hustější se spustí – hoj, už prší! Všecko prchlo – jenom já se ještě v polích toulám, nelekám se deště; s klobouku mi teče – nedbám na to, vždyť prý padá hospodářům zlato – Ať jen prší! 44