Píseň.

Ferdinand Tomek

Píseň.
Úzké na pěšině, jež se v pole ztrácí, mladá hospodyně zabrána je v práci; sukně v kyprém boku vykasaná trošku prozrazuje oku malou, plnou nožku, růže sedí v tváři, se rtů píseň tryská a v sluneční záři čistý srp se blýská. Ó jen zpívej, ženo! Vždyť ta píseň z lidu nejlepší je věno, mnohou plaší bídu. Zpívej, ženo, zpívej na kolébce děcku, v srdéčko mu vlívej k písni lásku všecku; ať zas krajem hřímá česká píseň vřelá. – Naše mládež dřímá, dávno oněměla. – 12