SAD.

Hermor Lilia

SAD.
Trsy šera sálají z keříků. Nakloněné kupy tmy svatě zhroucené, širé javory, jsou vhrouženy za prostor, hloub než v spánek (nedýší), spojeny s nevědomím základů země, jež v ně stouplo jako vlahá hluš. Horký, jediný ton cvrčka, nit stříbrošerá přímočárně blouzní, chvatně trčí opojenou chvílí. Dvojtěla sazová, jak raněná v své nehybnosti, roní černé mlčení. Bledá skvrna vlasy o dlaň ztraceně opírá, ubohou lstí. ,Uzdravuji vykoupanou pletí, má duše sídlí v pleti horoucné. Rujnost těl je nejčistší země vzdech. Chudobná pára jiných blah, vybájená, przní hmotu velikou.’ „Nebudu-li míti právě tebe, už nikdy světlo-vítr, tetelící všemi listy léta, nezaševelí v loubí nitra mého blahou píseň.“ Neznámo douti počíná, hourá stromovím, plášť bledý porozvírá, zvětšují se hvězdy, srší jiskrami a se blíží, cvrček je rokotáním... 14
Básně v knize Řádky:
  1. HVĚZDA.
  2. PRVÉ JARO.
  3. JARO.
  4. PLNÉ JARO.
  5. HÁJ.
  6. KTERÉKOLI ODPOLEDNE.
  7. VÍTR.
  8. SAD.
  9. DÍVKY.
  10. NOC SRPNOVÁ.
  11. OBILÍ.
  12. PROCHÁZKA.
  13. PROSTŘED.
  14. STEZKA.
  15. HŘBITŮVEK.
  16. SMRÁKÁNÍ.
  17. VICHR VEČER.
  18. VÍTR NA HOŘE.
  19. NIC.
  20. PODZIM.
  21. VICHR V LESE.
  22. VEČER V POLI.
  23. POD LESY.
  24. MĚSTYS.
  25. HODINY.
  26. Mokrá dřeva stála zdrceně.
  27. Za rohem chodník stručně vyschl.
  28. Zahrádka posledně se tměla;
  29. Chápu, chápu, proč bledé skvrnky
  30. Pod vřezaným v plavou záplavu
  31. V šikmém světle sama o sobě,
  32. Když venku hučí vítr dlouhý,
  33. Řada trpných stromů v lijavci
  34. Pruhu světla v lese smrákavém,
  35. Cesta, potok soumraku, jímž se brodím.
  36. Stříbromech drnu v pololuně
  37. JINÉ MĚSTEČKO.
  38. HUMNA.