SMRÁKÁNÍ.

Hermor Lilia

SMRÁKÁNÍ.
Trčí u okna chmurně rzivý pruh zdiva, k němu slíná rmutný ultramarin, jehož vlhké hloubky jsou polosvitnou deskou. Pohled z jizby zkaboněné jde za zdáním putující bledosti a mráček ten jest jediná, němá zvěst ze světa zalehlého. Tmy mrou více, tuhnou, tráví mne jich sarkofag, nejsem. Marnost má, marnost má! Chatrná tečka hvězdy přeludné bezděčně v skle se zrodí, ale její ticho věčnější než já. Bledá mlčky měří hloubku mou. Krátký blesk azuru po skle křivém črtá v srdce temně rozteklé poslední, hluchý pozdrav před zasnutím. 25
Básně v knize Řádky:
  1. HVĚZDA.
  2. PRVÉ JARO.
  3. JARO.
  4. PLNÉ JARO.
  5. HÁJ.
  6. KTERÉKOLI ODPOLEDNE.
  7. VÍTR.
  8. SAD.
  9. DÍVKY.
  10. NOC SRPNOVÁ.
  11. OBILÍ.
  12. PROCHÁZKA.
  13. PROSTŘED.
  14. STEZKA.
  15. HŘBITŮVEK.
  16. SMRÁKÁNÍ.
  17. VICHR VEČER.
  18. VÍTR NA HOŘE.
  19. NIC.
  20. PODZIM.
  21. VICHR V LESE.
  22. VEČER V POLI.
  23. POD LESY.
  24. MĚSTYS.
  25. HODINY.
  26. Mokrá dřeva stála zdrceně.
  27. Za rohem chodník stručně vyschl.
  28. Zahrádka posledně se tměla;
  29. Chápu, chápu, proč bledé skvrnky
  30. Pod vřezaným v plavou záplavu
  31. V šikmém světle sama o sobě,
  32. Když venku hučí vítr dlouhý,
  33. Řada trpných stromů v lijavci
  34. Pruhu světla v lese smrákavém,
  35. Cesta, potok soumraku, jímž se brodím.
  36. Stříbromech drnu v pololuně
  37. JINÉ MĚSTEČKO.
  38. HUMNA.