NIC.

Hermor Lilia

NIC.
Spousty mocně v různo hourají bezradně; kapky střásá šustot sychravý. Až k jádru těžce rozčísne se vějíř a s něho vyjí zobracené ruby hadříků sesinavělých. Jak krásno býti opuštěn, když bez útěchy bouří zeleň mokvavá, když zevní svět se změní v nitro mé. Když dlouhé, tmavé, dobré, beznadějné kyvy mass mi přisvědčivě dají útulnost mrákotného domova. Nebo když ve všem vůkol prázdná tuba větru, fučení zředěného pruh; a nicota stojí mezi dětsky tenounkým a vyšeptale temným tonem souběžným jeho linky hoření a dolní. 28
Básně v knize Řádky:
  1. HVĚZDA.
  2. PRVÉ JARO.
  3. JARO.
  4. PLNÉ JARO.
  5. HÁJ.
  6. KTERÉKOLI ODPOLEDNE.
  7. VÍTR.
  8. SAD.
  9. DÍVKY.
  10. NOC SRPNOVÁ.
  11. OBILÍ.
  12. PROCHÁZKA.
  13. PROSTŘED.
  14. STEZKA.
  15. HŘBITŮVEK.
  16. SMRÁKÁNÍ.
  17. VICHR VEČER.
  18. VÍTR NA HOŘE.
  19. NIC.
  20. PODZIM.
  21. VICHR V LESE.
  22. VEČER V POLI.
  23. POD LESY.
  24. MĚSTYS.
  25. HODINY.
  26. Mokrá dřeva stála zdrceně.
  27. Za rohem chodník stručně vyschl.
  28. Zahrádka posledně se tměla;
  29. Chápu, chápu, proč bledé skvrnky
  30. Pod vřezaným v plavou záplavu
  31. V šikmém světle sama o sobě,
  32. Když venku hučí vítr dlouhý,
  33. Řada trpných stromů v lijavci
  34. Pruhu světla v lese smrákavém,
  35. Cesta, potok soumraku, jímž se brodím.
  36. Stříbromech drnu v pololuně
  37. JINÉ MĚSTEČKO.
  38. HUMNA.