NOC SRPNOVÁ.

Hermor Lilia

NOC SRPNOVÁ.
Stálice srší azur, široké jako nikdy, vášnivě přerývá se cvrček, tmy horkem napájí. Mít srdce dosti hluboké pro všechna souhvězdí, pak možno putovat pranocí vesmíru. Kdybych byl Jediný ve vesmíru, rozlehlý duchový tvar, a až za soustavy jen mé mrákotné nitro vlálo by: dosti, bude-li obsahem mým rozevřené ticho hvězd. 17
Básně v knize Řádky:
  1. HVĚZDA.
  2. PRVÉ JARO.
  3. JARO.
  4. PLNÉ JARO.
  5. HÁJ.
  6. KTERÉKOLI ODPOLEDNE.
  7. VÍTR.
  8. SAD.
  9. DÍVKY.
  10. NOC SRPNOVÁ.
  11. OBILÍ.
  12. PROCHÁZKA.
  13. PROSTŘED.
  14. STEZKA.
  15. HŘBITŮVEK.
  16. SMRÁKÁNÍ.
  17. VICHR VEČER.
  18. VÍTR NA HOŘE.
  19. NIC.
  20. PODZIM.
  21. VICHR V LESE.
  22. VEČER V POLI.
  23. POD LESY.
  24. MĚSTYS.
  25. HODINY.
  26. Mokrá dřeva stála zdrceně.
  27. Za rohem chodník stručně vyschl.
  28. Zahrádka posledně se tměla;
  29. Chápu, chápu, proč bledé skvrnky
  30. Pod vřezaným v plavou záplavu
  31. V šikmém světle sama o sobě,
  32. Když venku hučí vítr dlouhý,
  33. Řada trpných stromů v lijavci
  34. Pruhu světla v lese smrákavém,
  35. Cesta, potok soumraku, jímž se brodím.
  36. Stříbromech drnu v pololuně
  37. JINÉ MĚSTEČKO.
  38. HUMNA.