HODINY.

Hermor Lilia

HODINY.
Hodiny siré babičky v komůrce na zdi cizích lidí, jediný, chudý vývržek života dlouhého a neznámého mi. Hluboká modrost rozlévá se někam za okénko ve strany a výš; běl vápna čtyřikrát se těsně lomí, krátký cíl much lhostejných. Hlas rzivě vrnivého kyvadla, choře melodický sten, jedním tonem povzletí a čtyřmi padá, v oblouku lahodném a zastřeném. Jako hrací skřínku za stěnou spustil by duch štěstí starého, rodin rozvátých a zašlých, jasných rán. – Potom v bezdné noci těžce leží hor mrtvoly se zdechlou srstí lesů. Bochník stropu zavaluje srdce. Tu v němé, úzké černotě hodiny sesonorní, zbohatne jich hlas a v nevyčerpatelných odstínech každá vteřina dá jiný poloton, z něhož odpadává chvějivě modravá prška znivých mlžinek, vteřiny spolu tkají přeplněné, nové a nové, jemné symfonie 34 a vše splývá ve zvučivé jezero. Zřetelnou samomluvou vlní se, pro sebe roní radost diskretní, a někdy v převysokém skřípnutí zlomen závratně a zduchovněv strunný kov si tiše zajásá. Tak jen sobě pějí, pějí hloubku bytí. 35
Básně v knize Řádky:
  1. HVĚZDA.
  2. PRVÉ JARO.
  3. JARO.
  4. PLNÉ JARO.
  5. HÁJ.
  6. KTERÉKOLI ODPOLEDNE.
  7. VÍTR.
  8. SAD.
  9. DÍVKY.
  10. NOC SRPNOVÁ.
  11. OBILÍ.
  12. PROCHÁZKA.
  13. PROSTŘED.
  14. STEZKA.
  15. HŘBITŮVEK.
  16. SMRÁKÁNÍ.
  17. VICHR VEČER.
  18. VÍTR NA HOŘE.
  19. NIC.
  20. PODZIM.
  21. VICHR V LESE.
  22. VEČER V POLI.
  23. POD LESY.
  24. MĚSTYS.
  25. HODINY.
  26. Mokrá dřeva stála zdrceně.
  27. Za rohem chodník stručně vyschl.
  28. Zahrádka posledně se tměla;
  29. Chápu, chápu, proč bledé skvrnky
  30. Pod vřezaným v plavou záplavu
  31. V šikmém světle sama o sobě,
  32. Když venku hučí vítr dlouhý,
  33. Řada trpných stromů v lijavci
  34. Pruhu světla v lese smrákavém,
  35. Cesta, potok soumraku, jímž se brodím.
  36. Stříbromech drnu v pololuně
  37. JINÉ MĚSTEČKO.
  38. HUMNA.