SETKÁNÍ

Jiří Mahen

SETKÁNÍ
Jak často, osude, když nocí kráčím sám, v svých ztracen úzkostech o jasno v duši své, jak polámaný strom si věčně připadám! Kde jste, mé kořeny, co ve vás hlodá, rve, že mízy necítím, ni jaro když se hlásí? Kol větrů náraz jako harfa zní, leč v strunách jak by smrt jen byla zahrála si... A stůj přec, osude, ať do tvých očí zřím! Na tanec tvůj už nechci groteskní se dívat dál, neb vím, co dobře vím: jsou věci v světě, které rozteskní, pak bytost rozruší, že k zemi padne zvěří, již lovec smečkou uštval chrtů zlých, sám člověk zemře si a sotva stínu věří – Proč ještě nestojíš, dál tančíš přede mnou? Můj vnitřní žár že k tanci takt ti dává? Ted stojíš přec, leč co to zří má hlava: jak teď jsi změnil svou zas tvářnost tajemnou? Jak jehně – lidské ztratilo je stádo – v mé oči děcko zří, že všechno ztratilo tu a že prý jako já by v noci domů rádo... 55
Básně v knize Básně:
  1. ÚVODEM
  2. HOŘKÝ CHLÉB
  3. CUDNÝ VEČER
  4. PÍSEŇ O ZLATÉ PŘÍLBĚ
  5. JINÁ PÍSEŇ
  6. BUBENÍK BUBNUJE...
  7. DNES NEBO ZÍTRA
  8. BALLADA 1.
  9. BALLADA 2.
  10. BALLADA 4.
  11. BALLADA 8.
  12. BALLADA 10.
  13. BALLADA 13.
  14. BALLADA 17.
  15. BALLADA 19.
  16. BALLADA 20.
  17. MÁ LOĎ
  18. ZA MRTVOU
  19. TRAGICKÉ ZJEVENÍ
  20. SETKÁNÍ
  21. BOUŘE NAD LESY
  22. SLOVÁCKÝ HUDEC
  23. MODŘÍ PTÁCI HOR
  24. VIDĚNÍ IZAIÁŠE PROROKA
  25. MLÝN POD VRCHEM
  26. MRZÁK A KRÁSKA
  27. PÍSEŇ O JARNÍ NOCI
  28. ŽALM 131.
  29. DVĚ MATKY
  30. POKUŠENÍ
  31. FATALISTŮV ZPĚV
  32. POTOPENÝ CHRÁM
  33. SEN LETNÍ NOCI
  34. ANARCHISTOVO RÁNO
  35. LIDSTVU
  36. ČLOVĚK A LÁSKA
  37. SENTIMENTÁLNÍ
  38. PODĚKOVÁNÍ