PÍSEŇ O ZLATÉ PŘÍLBĚ

Jiří Mahen

PÍSEŇ O ZLATÉ PŘÍLBĚ
K. Tomanovi.
Tak zvolna táhli černí koně můj zrezavělý, starý pluh. Zas rovné brázdy vzpomínkami jsem oral, starý dobrodruh. A slunce hřálo. V tichém poli se šeptalo o příštích žních. Zas vzpomínal jsem hospodářů, už přede mnou též podivných. Pták zpíval, k nebi vzhůru cíle zas divně směšným letem svým. A já se smál svým tklivým dojmům, svým divně směšným perutím. Teď zarzal kůň. A oba koně zarzali náhle z hluboka. Pluh zarazil se. Co to skrývá má brázda směšně hluboká? Já myslil, že můj celý život kus bídy bude bez data – a my tu vyorali přílbu, jež svítí jako ze zlata! 29
Básně v knize Básně:
  1. ÚVODEM
  2. HOŘKÝ CHLÉB
  3. CUDNÝ VEČER
  4. PÍSEŇ O ZLATÉ PŘÍLBĚ
  5. JINÁ PÍSEŇ
  6. BUBENÍK BUBNUJE...
  7. DNES NEBO ZÍTRA
  8. BALLADA 1.
  9. BALLADA 2.
  10. BALLADA 4.
  11. BALLADA 8.
  12. BALLADA 10.
  13. BALLADA 13.
  14. BALLADA 17.
  15. BALLADA 19.
  16. BALLADA 20.
  17. MÁ LOĎ
  18. ZA MRTVOU
  19. TRAGICKÉ ZJEVENÍ
  20. SETKÁNÍ
  21. BOUŘE NAD LESY
  22. SLOVÁCKÝ HUDEC
  23. MODŘÍ PTÁCI HOR
  24. VIDĚNÍ IZAIÁŠE PROROKA
  25. MLÝN POD VRCHEM
  26. MRZÁK A KRÁSKA
  27. PÍSEŇ O JARNÍ NOCI
  28. ŽALM 131.
  29. DVĚ MATKY
  30. POKUŠENÍ
  31. FATALISTŮV ZPĚV
  32. POTOPENÝ CHRÁM
  33. SEN LETNÍ NOCI
  34. ANARCHISTOVO RÁNO
  35. LIDSTVU
  36. ČLOVĚK A LÁSKA
  37. SENTIMENTÁLNÍ
  38. PODĚKOVÁNÍ