FATALISTŮV ZPĚV

Jiří Mahen

FATALISTŮV ZPĚV
Nicoto strašná, jsem tvé prosté dítě, v tvé prázdné důlky stokrát už jsem zřel, leč nebojím se – lidé neznají tě, kolem nich sen tvé pravdy nepřešel. Já zřím jej však a jako ženu krásnou tě tuším teď a cítím v náručí... Nač o včerejšku novém někde sníti, jež z hrobů potom zas prý vypučí? Nač budit lidstvo potom v život nový, kouř sopek křísit z mrtvých ostrovů? Co lidská tvář tam nového mi poví? Nač v marný vír zas padat poznovu? Jsem spravedlivý... Jdu-li k branám Hádu, co na vás, bozi, tvář chce zmrtvělá? Dál mám-li živ být, nechť je živa se mnou i polní zvěř, jež v můj den umřela! Charone, brachu, proč ji nepřevážíš a ptáky, s výšek lovci sražené? V svět onen člověk, člověk jen smí vjíti? – Pak nechť jak zrnko písku ztracené 72 mé srdce vůbec kde chce odpočívá, nečeká na nic, nejmíň na divy – mé oči ať se jako vlčí zavrou a tělo moje kde chce práchniví! 73
Básně v knize Básně:
  1. ÚVODEM
  2. HOŘKÝ CHLÉB
  3. CUDNÝ VEČER
  4. PÍSEŇ O ZLATÉ PŘÍLBĚ
  5. JINÁ PÍSEŇ
  6. BUBENÍK BUBNUJE...
  7. DNES NEBO ZÍTRA
  8. BALLADA 1.
  9. BALLADA 2.
  10. BALLADA 4.
  11. BALLADA 8.
  12. BALLADA 10.
  13. BALLADA 13.
  14. BALLADA 17.
  15. BALLADA 19.
  16. BALLADA 20.
  17. MÁ LOĎ
  18. ZA MRTVOU
  19. TRAGICKÉ ZJEVENÍ
  20. SETKÁNÍ
  21. BOUŘE NAD LESY
  22. SLOVÁCKÝ HUDEC
  23. MODŘÍ PTÁCI HOR
  24. VIDĚNÍ IZAIÁŠE PROROKA
  25. MLÝN POD VRCHEM
  26. MRZÁK A KRÁSKA
  27. PÍSEŇ O JARNÍ NOCI
  28. ŽALM 131.
  29. DVĚ MATKY
  30. POKUŠENÍ
  31. FATALISTŮV ZPĚV
  32. POTOPENÝ CHRÁM
  33. SEN LETNÍ NOCI
  34. ANARCHISTOVO RÁNO
  35. LIDSTVU
  36. ČLOVĚK A LÁSKA
  37. SENTIMENTÁLNÍ
  38. PODĚKOVÁNÍ