PORTRÉT JINOCHA, JENŽ SE USMÍVÁ

Viktor Dyk

PORTRÉT JINOCHA, JENŽ SE USMÍVÁ
Má červeň osudnou, jež usmívá se přeci; hluboko v oči zříš a nedostoupíš dna. Má lásku neklidnou, opojen krásou věcí. Za světlem očí těch záhadná číhá tma. Tak stojí zamyšlen uprostřed různých světů, hry plaché milovník, křehkého přítel snu. A vždycky bojíš se, že nedokončí větu, a vždycky bojíš se, že přejde v onu tmu. By došel, pospíchá; by došel, život dává. By vyhrál, sází vše: čas vše je u hráče. Má jakous bezbrannost, jež muže překonávápřekonává, a úsměv podivný, jenž ženy rozpláče. 31