JINÝ PORTRÉT MLADÍKA Z DOB ROMANTIKY

Viktor Dyk

JINÝ PORTRÉT MLADÍKA Z DOB ROMANTIKY
Toť mladík plachý je; a běda, jak se klame! Sen obloudí jej vždycky čarovný. A místo žen, jež denně potkáváme, ty, které nejsou, vidí královny. A neunaví přísahou ni stonem. Miluje. Obraz. Sen svůj. Ideu. A třeba doved’ postát pod balkonem, žebříků neužije Romeů. Lesk blouzní očí těch. Oh, páže středověku! V nich marný stesk je, marné volání. Jak hrdé srdce to, s tou touhou po daleku! Chcete-li Paní být, on umře pro Paní. A plachý vůči vám on bouři bude vítat. Neschopen krásných slov a řeči souvislé zmíraje neřekne než zvláštní onen citát: Jak vzduch jsem měl ji rád, na sebe nemysle. 34