EPILOG

EPILOG
Jestliže skončeno je dílo a dovršil jste obět svou, jestliže uplynulo ráno s polední chvílí bouřlivou a jestliže se večer sklání, by, co den neřek’, chodci řek’, kéž zazáří vám se všech strání jiskřičky krásných vzpomínek! Kéž je ten večer plný jasu a dá, co zítřky nedaly. A kéž ty jiskry přešlých časů pro příští vatru zapálí! 71 DOSLOV POŘADATELŮV
Sbírka veršů „Stará galerie“ se rýsuje už v letech poměrně dosti dávných. S některými z veršů, které básník zamýšlel zařaditi do knihy (jak je vidno z rukopisu a z glos, které sám vpisoval), se setkáváme v časopisech a revuích z počátku a prvních desítiletí našeho století. Jsou to například: Máj (I., č. 2. – 3./10. r. 1902, str. 20, Večer); Moderní revue (XVI., str. 538, r. 1905, Noc tmavá, teskné echo; XVII., červen 1906, Nekrology; XIX., říjen 1906, Pijáci slávy, Fragment); Květy (XXXI., r. 1909, str. 150, Zjev, jehož název je v rukopise škrtnut a nahrazen vhodnějším: Portrét básníkův); Samostatnost (XV., č. 209, 15./10. 1911, Naše neděle, Píseň z dramatu „Hračka“ [třetí akt], kterou básník později v rukopise nazval Portrét milence z romantického dramatu); Lumír (XI., č. 2. – 20./11. 1911, str. 84, Poražené břízy, s básníkovou korekturou: Břízy); Lidové noviny (XXI., 6.č. 6. – 2./3. 1913, Smutná pradlena); Cesta (III., str. 1., r. 1921, Portrét jinocha; III., str. 333, roku 1921, Jiný portrét mladíka z doby romantiky, Portrét vraha; VII., str. 1., roku 1925, Emil Verhaeren; X., str. 1., r. 1928, Úhledný západ, Ztracený syn mluví.)mluví).
[72] Dílo je tedy časovým rozpětím velice rozlehlé a vrství se v něm na sebe epochy básníkova uměleckého vývoje od konce XIX. a počátku XX. století. Básně „Staré galerie“ nejsou uspořádány v chronologickém pořádku, jak postupně za sebou vznikaly; přihlíží se spíše k vnitřní stavbě díla. Do „Staré galerie“ byly zařaděny jednak verše jmenovaných časopisů a revuí, jednak básně, shledávané z různých papírů rukopisu, jednak verše, pojaté již dříve do vydaných básnických knih (Satiry a sarkasmy, Okno, Poslední rok). Tyto poslední verše (jsou v seznamu označeny hvězdičkou) mají totiž ideovou i formální spojitost s dílem a zapadají nutně do jeho rámce. Některé básně, které vznikaly v době svrchu určené, které tehdy nebyly zařaděny do žádné z vydaných knih a mohly by se po případě připojiti ke „Staré galerii“, byly ÚMYSLNĚ vypuštěny; jsou přichystány pro vydání další posmrtné knihy. Pravopisné odchylky, pokud se vůbec vyskytují, jsou celkem nepatrné. Vyžadovala je snaha o přísnou formální, grafickou jednotu díla, tvořeného v různých dobách s různými ortografickými zvyklostmi. Rovněž jsou opraveny některé zřejmé tiskové omyly. U některých básní jsou dochovány dvě verse: tisková a rukopisná. Básník ještě dodatečně vybrušoval ně- [73] které z tištěných básní vhodnými korekturami nebo škrty. Proto za všech okolností jest přihlíženo k jeho pečlivé snaze o estetickonestetickou vyjemnělost, obsahovou jasnost a výrazovou hutnost. Nicméně tyto adaptace nepřekračují nikde míru, takže podrobný výpis a posouzení odchylek není třeba uváděti; ponechává se příštím vědeckým pracovníkům.
Dr VIKTOR KRIPNER.
[74] OBSAH
PORTRÉTY STARÉ GALERIE
VSTUPNÍ11 *PORTRÉT STARÉ GALERIE12 PORTRÉT BÁSNÍKŮV13 *PORTRÉT SVĚTICE14 PORTRÉT VRAHA15 PORTRÉT LVA N. TOLSTÉHO17 PORTRÉT UMĚLCŮV19 *PORTRÉT DÁRCE S PRÁZDNOU RUKOU21 PORTRÉT BOJOVNÍKŮV22 PORTRÉT ŽENY Z ROMÁNU23 PORTRÉT JINOCHA25 *STARÝ PORTRÉT TICHÉ GALERIE27 PORTRÉT DOBRODRUHA28 PORTRÉT MUČEDNICE30 *PORTRÉT JINOCHA, JENŽ SE USMÍVÁ31 PORTRÉT REVOLUCIONÁŘE ROMANTIKA32 JINÝ PORTRÉT MLADÍKA Z DOB ROMANTIKY34 [75] NÁHROBEK DÍVKY35 PORTRÉT JINOCHA LET DEVADESÁTÝCH XIX. VĚKU36 PORTRÉT DĚVČETE Z POHÁDKY38 PORTRÉT MILENCE Z ROMANTICKÉHO DRAMATU39 PORTRÉT DVOU PLAVCŮ41 PORTRÉT STARCE42 PORTRÉT PIJÁKŮ SLÁVY43 PORTRÉT SMUTNÉ PRADLENY45 PŘED PORTRÉTEM EMILA VERHAERENA47 SOCHA STARÉ GALERIE51 ZTRACENÝ SYN MLUVÍ52
KRAJINY STARÉ GALERIE
***55 NOC ROMANTIKOVA56 BŘÍZY57 VEČER58 ÚHLEDNÝ ZÁPAD59 NOC TMAVÁ, TESKNÉ ECHO60
[76] EPILOGY
FRAGMENT63 TESKNICE64 PÍSEŇ Z ROMÁNU65 NÁLADA67 PODZIMNÍ69 ***70 EPILOG71 DOSLOV POŘADATELŮV72
[77] VIKTOR DYK STARÁ GALERIE
Uspořádal a doslovem opatřil Viktor Kripner Úprava a frontispic Hany Dostálové Vydal na podzim roku 1933 Jan V. Pojer, Brno – V táboře 7 jako 20. svazek edice ATLANTIS Typy garmond Janson vytiskli Kryl a Scotti v Novém Jičíně 500 ručně číslovaných výtisků Výtisky s číslem 1–50 byly tištěny na van Gelderu výtisky s číslem 51–500 na spec. dílovém papíře chamois Tento výtisk má číslo
E: sf; 2004 [78]