In memoriam.

Adolf Brabec

In memoriam.
Tvé živé oči gazelí, pod liliovým čelem, mou celou duši rozechvěly v mém žití osiřelém. Jen vzpomeň! Čas byl májový a šeřík voněl sladce, když západ hořel nachovýnachový, jsme žili ve pohádce. Šlo tiše žití dál a dál a tvá mou stiskla ruka, tvůj něžný hlas mne vzpružoval, jak hudba čarozvuká. Ty něžný květe zázračný na mého mládí rovu, bez slunce, ukryt pod mračny pro tebe žiji znovu! 10