Na Krumlově.

Adolf Brabec

Na Krumlově.
To bylo kdysi na Krumlově, jenž v otcovský mne domov zval, přes město měsíc opálově do našich oken záříval. Za léta se tam v rovnodenní do zámku měsíc vloudil rád, a v jeho svitu v zamyšlení plá pánů z Růže starý hrad. Když chodíval jsem nádvořími a mostem starý přes příkop, tu jak když vše kol hovoří mi pohádkou luznou starých dob. A v devět večer hlásník troubí, až hrad se zachví v zakladech,základech, 31 a mrtvých stínů v chodbách, loubí jak bys vlát cítil shon a spěch. Ty staré časy, dávné časy na věži hlásník vyvolá, kdy pětilistá, vzácné krásy tu růže plála do kola. Ty staré časy, slávy, boje, zapadly tuze v srdce mi, vždyť i má růže – mládí moje tu někde dřímá pod zemí! – 32
Básně v knize Hvězdy a bludičky:
  1. Smutná cesta.
  2. Vdovec.
  3. In memoriam.
  4. Když růže rozkvetou.
  5. Vzpomínka.
  6. Poslední květ.
  7. Nálada.
  8. Konec.
  9. Ve velkoměstě.
  10. Vzpomínkový svět.
  11. ***   Jsem jenom sen, jenž v jiný se zas změní,
  12. Touha.
  13. Píseň listopadu.
  14. Kam jdu?
  15. Poslední chvíle.
  16. Na Krumlově.
  17. Písnička.
  18. Když volným tokem krev se ztrácí...
  19. Přání.
  20. Vzpomínka na matku.
  21. Osud.
  22. Večer.
  23. Harmonie.
  24. Za mrtvou herečkou.
  25. Podzimní nálada.
  26. Stesk.
  27. Vášeň.
  28. Na rozloučenou.