Podzimní nálada.

Adolf Brabec

Podzimní nálada.
Mám podzim rád, když žloutnou zlehka listy, a zlaté květy hledí do oken, kol rybníky jak vzácné ametysty, mou duši uspávají v sladký sen. Vše přítulně se dívá – západ hasne, a tisíc světel v dáli plápolá! Mám podzim rád, jsou časy krásné, hor věnec hoří zlatem dokola. Již přešlo vše, zač srdce krvácelokrvácelo, v mé duši jest dnes mír a klidklid, já čekal štěstí, to se nevracelo a vším jsem za vděk musil vzít. Mám podzim rád, vždyť jeho harmonie je klidem mým a štěstím dnes, 44 a v člověku to štěstí žije, když znaven vším – mír v duši vnes. Mám podzim rád a vzpomínám si, že s jarem mladé štěstí přiletí; jen odlétlo chvilku kamsi, a polibek dá svému dítěti...! 45