LETNÍ NOC.

Jan Vrba

LETNÍ NOC.
Šla noc ve tmavém hábitu po šedých přímkách cest, tvář měla světlem zalitu a čelo plné hvězd. Jak houslí lkavý zvuk se nesl k sluchu tajený šepot trav, výpary vody houstly v chladném vzduchu a voněl bolehlav. Kraj tonul v šeru. Bílé mlhy šly tu nad zšeřenými úvaly, kde v jejich pěně ve měsíčním svitu se stromy koupaly. A jak se mraky nebem vlekly, na vrchy padal světlý sníh, a černé řeky stínů tekly v propadlých údolích. 18 Vzdálený hukot bloudil borem, nalehal na klasy, a v dálce kdesi za obzorem blýskalo na časy... Šla noc ve tmavém hábitu po šedých přímkách cest, tvář měla světlem zalitu a čelo plné hvězd. 19